|
|
Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus) v potravě kormorána velkého (Phalacrocorax carbo): role sezóny a teploty
Starý, Vojtěch ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Adámek, Zdeněk (oponent)
Hlaváč černoústý (Neogobius melanostomus) je invazivní druh přítomný v řece Labi od roku 2015. Tato studie měla za úkol zjistit, jak se na jeho přítomnost adaptovali rybožraví predátoři, a to na příkladu kormorána velkého (Phalacrocorax carbo). Výzkum byl prováděn na základě analýzy potravních vývržků kormoránů, sbíraných na lokalitě nedaleko Velkého Března (50ř40ʹ34.2ʹʹ N, 14ř07ʹ28.5ʹʹ E) pod hřadovacími stromy, v období od 1. 10. 2020 do 15. 4. 2021, během celkem 7 návštěv. Z diagnostických kostí bylo celkem určeno 1775 kusů ryb, 15 druhů, patřících do 5 čeledí. Z tohoto počtu bylo 1115 hlaváčů, tedy celkově 62,8 % potravy kormoránů tvořily tyto ryby. Avšak váhový podíl z celkové zrekonstruované hmotnosti všech nalovených ryb (113,6 kg) zaujímali jen velice malý - 6,6 %. Průměrný denní příjem potravy kormoránů (DFI ± S.D.) byl stanoven na 423,7 ± 113,6 g. Bylo zjištěno, že kormoráni lovící pouze hlaváče v drtivé většině nepřijímají potřebnou váhu kořisti, aby pokryli své energetické výdaje. Dále byla testována závislost velikosti lovené kořisti na průměrné denní teplotě. Lineární regrese v tomto případě neprokázala žádnou signifikantní závislost. Taktéž se neprokázala hypotéza, že při nižších teplotách se bude v potravě kormoránů nalézat méně hlaváčů vzhledem k jejich malé velikosti. Klíčová...
|
|
|
Vliv personality proaktivní vs reaktivní u okouna říčního na náchylnost k infekci Aeromonas sp.
ČERNÝ, Jan
Existenci intra-specifických rozdílů v životních strategií zvířat popisuje tzv. proaktivní a reaktivní personalita, kdy jsou proaktivní jedinci charakterizováni vyšší ochotou riskovat a prozkoumávat nová prostředí oproti jedincům reaktivním, kteří volí pasivní a inaktivní přístup k novým výzvám v prostředí. Tento koncept je u ryb často definován jako tzv. kontinuum plachý - odvážný, přičemž odvážný (bold individual = BI) jedinec vykazuje proaktivní chování a pro plachého (shy individual = SI) jedince je typický přístup reaktivní. Bylo napsáno již několik studií, které potvrzují vliv personality na užitkové vlastnosti ryb jako je růst u koljušky tříostné (Gasterosteus aculeatus) nebo tolerance vůči stresu u lososa obecného (Salmo salar) či pstruha duhového (Onchorhyncus mykkis). Cílem našeho experimentu bylo popsat existenci souvislostí mezi personalitou a imunologickou rezistencí vůči nákaze bakterií Aeromonas sp. a tolerancí vůči stresu. V našem experimentu bylo 1000 jedinců okouna říčního podrobeno dvěma behaviorálním testům na personalitu (open field, počet cm uplavaných za 30 min; novel object, zkoumání zón blízkosti neznámého objektu). Bylo vybráno top 20 BI ryb (nejvyšší hodnoty v obou testech) a top 20 SI ryb (nulové hodnoty v obou testech). Zástupci obou behaviorálních skupin BI a SI byli následně podrobeni indukčnímu stresovému testu (snížení hladiny v nádrži na úroveň 5 cm nad dorzální ploutví) a poté byly měřeny hodnoty metabolické aktivity (ALT, AST, ALP, LDH, glukózy, osmolytů a kortizolu), přičemž jediný signifikantní rozdíl vykázala koncentrace kortizolu (2,5 násobně vyšší u SI oproti BI 30 min po stimulaci a 5 násobně vyšší u SI oproti BI v kontrole). Při testování imunologické rezistence byla prvně hodnocena fagocytární kapacita (přirozená imunita), přičemž nebyly pozorovány žádné signifikantní rozdíly mezi SI a BI skupinami. Dále byly buňky hlavové ledviny a peritonea zástupců BI a SI skupin in vivo stimulovány nákazou A.salmonicida a následně byla extrahována RNA k analýze genové exprese 46 imunitních genů 1,3 a 7 dní po stimulaci pro zhodnocení odpovědi adaptivního imunitního systému. Byl pozorován 1,2-1,3 násobný nárůst hladiny genu ighm v hlavové ledvině u BI oproti SI 1 den po stimulaci, přičemž hladina totožného genu vykázala 2,2 násobný nárůst u BI oproti SI v peritoneálních buňkách. Dále byl pozorován nárust hladin genů u BI oproti SI cc125 (1,2 násobný v hlavové ledvině) a Cd74 (1,3-1,5 násobný v peritoneu i hlavové ledvině). Z výsledků této práce plyne, že personalita má významný vliv na toleranci vůči stresu, nemá vliv na přirozenou imunitu, nicméně ovlivňuje úroveň adaptivního imunitního systému u okouna říčního, přičemž BI jedinci se jeví jako odolnější vůči stresu i nákaze Aeromonas hydrophila.
|
|
|
Šíře potravních specializací u potravního generalisty, modelový příklad okoun říční
VÁCHOVÁ, Viktorie
Tato bakalářská práce se v rešeršní části zabývá obecně vznikem potravní specializace a vysvětluje, jaké evoluční a ekologické dopady tento proces může mít na vodní ekosystémy. Sledován je zejména rozsah individuálních specializací potravních generalistů a v praktické části je detailněji zaměřen na konkrétní druh okouna říčního (Perca fluviatilis) z jezer Milada a Most. Šíře potravního spektra byla vyhodnocena podle daného souboru dat skrze analýzu obsahů zažívadel.
|
|
|
Porovnání populací okouna říčního (Perca fluviatilis L.) z intenzivní akvakultury - vliv původu ryb na chování a kritickou rychlost plavání.
TOMÁŠEK, Ondřej
Okoun říční je potencionální rybou pro chov v podmínkách intenzivní akvakultury. Po tomto druhu ryby je poměrně velká poptávka, zejména v zemích Alpského regionu, kvůli jeho velmi chutnému masu. Pro producenty je atraktivní poměrně vysoká výkupní cena filet. Problémy v chovu okouna v podmínkách evropské intenzivní akvakultury může zmírnit další proces domestikace tohoto druhu nebo jeho selektivní chov. Tato úskalí negativně korelují s welfare ryb. V této práci jsme zkoumali morfometrické (morfometrie, poškození ploutví, somatické indexy), behaviorální (aktivita, agresivita, smělost a kritická rychlost plavání) a fyziologické (kortizol, glukóza, enzymová aktivita, draslík) parametry u čtyř populací okounů dovezených z různých evropských intenzivních chovů (Francie - dva chovy, Maďarsko, Dánsko) zabývajících se jejich chovem. Z pokusů provedených v této práci se ukázalo, že ze zkoumaných populací vykazovaly nejvyšší aktivitu jedinci z populace ryb pocházejících z Dánska, a to včetně kritické rychlosti plavání (4,24?0,15 BL.s-1). U populace z Dánska bylo dále zjištěno i nejvyšší procento zastoupení (8,9 %) smělého explorativního chování, které následně i zvyšovalo agresivní chování v rámci této populace. Počet útoků na ostatní jedince z hejna dosáhl u této populace nejvyšších naměřených hodnot (2,33 ? 2,31 útoků). Dále bylo pokusy zjištěno, že jedinci z Dánské populace vykazovali vyšší toleranci k nepříznivým environmetálním problémům v porovnání s ostatními populacemi z Maďarska nebo Francie. Tyto rozdíly, které byly zaznamenány u populace z Dánska lze interpretovat jako proaktivní mechanismus zvládání stresu, které jsou charakteristické pro rychlý syndrom životního tempa (rychlé POLS). U ryb z maďarské populace bylo zjištěno vysoké zatučnění orgánů. Morfometrické vlastnosti všech populací byly signifikantně rozdílné. Přístupy s braním ohledu na genomické charakteristiky by se mohly tímto přístupem v blízké budoucnosti zabývat, a to zejména, aby zefektivnily procesy domestikace a podpořily procesy selektivního šlechtění okounů říčních vhodných pro evropské intenzivní akvakultury.
|
|
|
Využití hmyzí moučky z potemníka moučného (Tenebrio molitor) v krmivech pro okouna říčního (Perca fluviatilis L.).
VOLSKÝ, Jan
Teoretická část práce se zabývala biologickou charakteristikou, významem a chovem okouna říčního. Následně byla pozornost věnována biologii, významu a chovu druhů hmyzu, které EU schválila pro využití v krmivech zvířat urřených pro humánní konzum. Dále bylo popsáno využití hmyzu v krmivech ryb. Praktická část diplomové práce se již zabývala samotným experimentem, který byl rozdělen na dvě na sebe navazující části. Cílem odchovné části experimentu bylo zhodnotit vliv odstupňovaného množství moučky z potemníka moučného (Tenebrio molitor) v krmivu na růstové parametry a biochemické ukazatele okouna říčního (Perca fluviatilis). Cílem plaveckého experimentu bylo posoudit účinek experimentálních diet na fyziologii ryb. Předmětem diplomové práce bylo rovněž porovnat vliv diet na dopady životního prostředí spojené s chovem okouna v kontrolovaných podmínkách prostředí. Za tímto účelem byly sestaveny 4 experimentální diety, které se od sebe odlišovaly substitucí rybí moučky moučkou z potemníka. V kontrolní skupině tvořila 100 % živočišných bílkovin rybí moučka. V dalších dietách byla rybí moučka nahrazena z 25 % (TM25), 50 % (TM50) a 75 % (TM75) hmyzí moučkou. Každá skupina byla testována ve 4 opakováních. Odchovná část trvala celkem 119 dní. Každé 3 týdny byla prováděna biometrie ryb. Po odchovu následovalo hodnocení plaveckých výkonů ryb.
|
|
|
Analýza růstu okouna říčního \kur{Perca fluviatilis} v nádržích České republiky
KŘÍŽOVÁ, Marie
Práce shrnuje dosavadní publikované poznatky v oblasti faktorů ovlivňující růst okouna říčního a prostřednictvím analýzy otolitů vyhodnocuje jeho růstové charakteristiky ve vybraných nádržích. Na základě zjištěného růstu v odlišných podmínkách jsou vyhodnoceny potencionální faktory zodpovědné za zjištěné růstové charakteristiky korelačními závislostmi a následně lineární regresí. Analýza otolitů ukázala, že největší okouni jsou zpravidla samice, dále rozdílný růst okounů mezi jednotlivými nádržemi a nakonec byl potvrzen vliv některých z charakteristik na růst věkových skupin 0+ až 5+ a jejich meziroční přírůstky.
|
|
|
Porovnání účinnosti peletovaného krmiva s obsahem hmyzu a směsi s běžným složením při odchovu okouna říčního (Perca fluviatilis) v poloprovozních podmínkách
NOVOTNÝ, Martin
Tato práce se zabývá možností využití hmyzu, jakožto potenciálního zdroje proteinů v umělém krmivu pro okouna říčního (Perca fluviatilis). V konvenčním krmivu bylo nahrazeno 25 % rybí moučky moučkou vyrobenou z dospělců cvrčka domácího (Acheta domestica) a larev potemníka peruánského (Zophobas morio). Proběhly celkem dva 12 týdnů dlouhé experimenty, první v Experimentálním rybochovném pracovišti a pokusnictví Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské Univerzity ve Vodňanech a druhý v komerčním provozu firmy Anapartners s.r.o. v Praze Horních Počernicích. Hodnoceny byly produkční ukazatele chovu a také proběhla analýza obsahu tuků a mastných kyselin ve svalovině ryb, jako důležitého ukazatele její nutriční hodnoty. Ryby krmené experimentálním krmivem vykázaly po skončení obou experimentů nižší délkový a hmotnostní přírůstek a horší konverzi krmiva oproti rybám krmeným kontrolní dietou. Během experimentu a po jeho skončení nebyl pozorován vliv krmiva na přežití ryb. Dále nebyly pozorovány změny v obsahu tuků ve svalovině ryb, nicméně byly pozorovány změny v obsahu jednotlivých mastných kyselin. U ryb krmených experimentálním krmivem se mimo jiné zvýšil obsah kyseliny linolové (C18:2n-6) a také celkový obsah n-6 mastných kyselin, naopak obsah n-3 mastných kyselin ve svalovině klesl více nežli u ryb krmených krmivem kontrolním. To ovlivnilo i výsledné hodnoty poměru obsahu n-6 mastných kyselin ku n-3 mastným kyselinám, kdy se tento poměr výrazněji zvýšil u experimentální skupiny ryb. Změny v obsahu mastných kyselin ve svalovině byly malé a neovlivnily tak její nutriční hodnotu z pohledu lidské konzumace. Při dalších experimentech zabývajících se tímto tématem je nutno zaměřit se na otestování jiných druhů hmyzu či upravit množství substituované rybí moučky.
|
|
|
Demembranace spermií ryb: navržení a ověření postupů u různých druhů sladkovodních ryb a demonstrace využití této techniky na příkladu studia vlivu těžkých kovů přímo na axonemu spermie
BLAŽKOVÁ, Jaroslava
Cílem práce bylo navrhnout postup demembranace u čtyř druhů sladkovodních ryb a jeho následná aplikace studiem vlivu HgCl2 na axonemu a pohybové parametry spermie. Postupy demembranace byly navrženy a vyzkoušeny pro všechny zkoumané druhy a to kapra obecného (Cyprinus carpio), jesetera malého (Acipenser ruthenus), okouna říčního (Perca fluviatilis) a keříčkovce červenolemého (Clarias gariepinus). Pro kapra obecného byly navrženy a vyzkoušeny jednostupňová a dvoustupňová metoda demembranace. Pro jesetera malého a okouna říčního byla navržena jednostupňová metoda. Pro keříčkovce červenolemého byl navržený dvoustupňový proces demembranace. Možnost demembranace byla prokázána u všech zkoumaných druhů. U všech druhů došlo k prokazatelnému zvýšení doby pohyblivosti několikanásobně nad fyziologickou hodnotu. V případě ostatních pohybových parametrů (rychlost, procento pohyblivých spermií) došlo u demembranovaných spermií k mírnému poklesu. Demembranace byla využita ke studiu vlivu HgCl2 v koncentraci 0,01 mM do roztoku demembranačního média nemělo vliv na mikrotubulární aparát bičíku, a tedy ani na pohybové parametry demembranovaných spermií, s výjimkou spermií jesetera malého, kdy měl HgCl2 inhibiční vliv ve všech použitých koncentracích. Koncentrace 0,1 mM působila inhibičně u kapra obecného a keříčkovce červenolemého. Koncentrace 1 mM HgCl2 způsobila inhibičně na spermie všech zkoumaných druhů.
|
|
|
Potrava doprovodných druhů ryb ve vodárenské nádrži
Zapletal, Tomáš
Limnologické a hydrobiologické parametry byly porovnávány se složením potravy tří rybích druhů (cejna velkého, plotice obecné a okouna říčního) v meso -- eutrofní nádrži (Česká Republika). Ryby byly odloveny s použitím 100 m zátahové sítě, plůdkové sítě a tenatních sítí při obou březích v dolní i horní části nádrže v období let 2011 -- 2012. Složení potravy bylo hodnoceno gravimetrickou metodou. Potrava cejna 0+ (36 - 48 mm SL) je složena pouze ze zooplanktonu; zatímco v potravě cejna 3-4+ (146 - 186 mm) dominuje detritus and vodní vegetace. V letním období byla potrava cejna odloveného do tenatních sítí 6-9+ (210 - 315 mm) složena především z vodní vegetace a detritu. Bentičtí bezobratlí a zooplankton tvořili recedentní část potravy po celé sledované období. U všech sledovaných skupin plotic tvořil zooplankton minoritní část potravy. Detritus byl dominantní u skupin 0+ (36 - 52 mm) a 1+ (72 - 110 mm). Detritus, perifyton and úlomky makrofyt byly dominantní u skupin 3-4+ (73 - 163 mm) a 6-8+ (150 - 266 mm), bentičtí bezobratlí byli recedentní.Zooplankton byl dominantní v potravě okounů skupin 0+ (16 - 86 mm) a 1+ (52 - 81 mm). V letním a podzimním období tvořili cyprinidé a okouni dominantní část potravy okounů 5-7+ (112 - 300 mm), zatímco detritus dominoval v letním období. Bentičtí bezobratlí byli recedentní.Potravní chování cejna a plotice lze vysvětlit využitím mělkých partií nádrže při obou březích k výtěru a jako úkrytu před predátory. Tyto mělčiny jsou bohatými zdroji potravy, včetně přisedlého perifytonu. Dospělí okouni sehrávají důležitou roli v řízení rybích obsádek, protože jejich potravní tlak na konzumenty zooplanktonu přispívá ke snižování produkce fytoplanktonu a tím I ke zlepšování kvality vody.
|
|
|
Vliv původu intenzivně odchovávaného okouna říčního (\kur{Perca fluviatilis}) na výtěžnost, chemické složení a organoleptické vlastnosti jeho masa
FLOKOVIČ, Ondřej
V experimentálních podmínkách při teplotě 20°C byl ve 3 opakováních proveden odchov sedmi skupin různého původu okouna říčního (Perca fluviatilis) od vykulení váčkového plůdku až do věku 278dní při intenzivním krmení s použitím krmiva BioMar Inicio plus 0,5mm s obsahem 15% tuků a v pozdějším rozkrmu bylo použito krmivo BioMar Inicio plus 1,1mm s obsahem 18% tuku. Průměrná finální hmotnost ryb v jednotlivých skupinách se pohybovala mezi 79,4g až 27,63g. Na závěr růstového testu bylo provedeno stanovení výtěžnosti (hmotnostní podíl filetů bez kůže, na celkové hmotnosti), dále základní chemická analýza filetů (obsah sušiny, N-látek, tuků, popela) a organoleptické posouzení kvality svaloviny. Nebyl zjištěn žádný vliv původu ryb na výtěžnost. Průměrné hondnoty se pohybovaly mezi 35,41% -32,21%, ale byl zjištěn vliv původu na obsah N-látek. Nejnižší hodnoty byly stanoveny u populace ze severu Německa 77,52% a naopak nejvyšší hodnoty byly stanoveny u populace ze Štrbského plesa 80,35%. Nejnižší obsah tuků byl zjištěn opět od populace ze severu Německa 7,14% a naopak nevyšší obsah tuku byl zjištěn od populace ze Slovenska 8,66%. Výsledky organoleptické analýzy neukázaly zásadní rozdíly. Celkově možno konstatovat, že sledování neprokázalo významné vlivy původu ryb na sledované parametry, což potvrzují výsledky podobných sledování provedených jinými autory např. u pstruha a kapra.
|
host ::
RSS.